...:::Reporty:::...

Zaslat nový report



ReportérSrazDatum zaslání
Kitty McSamson Oxford - Olomouc (2007-11-23) 2008-04-08 16:20:52
Záznam srazu:

Předsrazová mánie
Pro mě to všechno začalo v pátek večer. Rodiče na mě pořvávali, že jestli chci někam jet, měla bych se připravit, měla bych dělat to a ono a samé takové ty rodičovské kecy. Tak jsem si musela uklidit pokoj, najít spacák, něco k jídlu, umýt nádobí (tomu jsem se naštěstí vyhnula, protože otec byl rychlejší než já), poslouchala jsem přednášky o tom jak se chovat jelikož budu na veřejnosti a ne ve škole kde se údajně chovám jako chovanec blázince (no nevím no..), že mám být slušná, civilizovaná, hodná a že se mám chovat přiměřeně svému věku. Myslím, že jsem pořádně nesplnila ani jeden požadavek, ale o tom nikdo nemusí vědět, že :)

Cesta na Oxford
Konečně je to tady: očekávaná sobota. Budík mi měl zvonit o půl sedmé, já si vylezla sama z postele o hodinu dříve.. pchá… Zjistila jsem, že máti je už v práci a táta mi hledá něco abych na Oxfordu neumřela hlady. No.. Vytáhl dvě rybí konzervy, nějaké mandarinky, dva perníky (no nechtějte vědět co se s nimi dělo) a obrovskou štangli salámu! Pak ještě pražskou šunku a bochník chleba, prý aby mi nekručelo v břiše.. hm..
Na jedné tramvajové zastávce kterou neostravští (a taky ostravští, protože já bydlím v takovým háji našeho smogovýho města…) absolutně nemůžou znát, jelikož je v takovým háji, ve kterým bydlím jsem se srazila s Thesi, jež mi oznámila, že Aren se nedostaví a že Yuki už to prostě nevydržela a už nás čeká na vlakovém nádraží. No bezva! Zase nás bude ve vlaku o jednoho míň a tramvaj budu muset s Thesi přetrpět. Už mi tak stačilo, že tam trapasím s krosnou, ve které bylo převážně jídlo, oblečení a karimatka nevím na co (holt maminka si myslí, že jedu na severní pól a ne jen 100 km daleko)…
Svinov na obzoru. Yuki vzkázala, že je u skleněného vchodu kde je pragotron a jezdící schody. Je tu ale malý problém, Svinov má dva vchody, oba skleněné, u obou je pragotron a u obou jezdící schody.. hm.. nakonec jsme Yuki našli i s její mamkou, která se tvářila, že se za nás hodně stydí. Usadila jsem se s Yuki na nádraží, zatvářily se vyčerpaně a Thesi hned musela vytáhnout foťák.. Mno, takové lidi zabít málo. Koupila jsem si lístek (trvalo mi to docela dlouho, protože jsem tu ženskou u prodejny lístků prostě NEPŘESVĚDČILA, že mi je pod patnáct let, takže jsem si musela koupit dospělý lístek, ať žije moje mamka, která mi s sebou dala více peněz).
Nastoupily jsme tedy do přeplněného vlaku. Zasekla jsem se v uličce a snažila se ignorovat chlápka, který mě pozoroval velice úchylným pohledem a taky kupé plné ožralů, kteří nás „děvčátka“ zvali k nim na posezení… Fuj! Konečně jsme vystoupili v Přerově. Zjistili jsme, že máme nějakou čtvrthodinu zpoždění. Další čtvrthodinu zpoždění jsme nabrali ve stojícím vlaku na Olomouc. Takže jsme do Oxfordu dojely s půlhodinovým skluzem. Ve vlaku jsem ještě česala Fredyho, Thes fotila, Yuki si četla a Yukina máma zase předstírala, že k nám nepatří!

Konečně to začíná!
Tak jsme nakonec dorazily do Olomouce. Vylezla jsem po schodech na nádraží a najednou vidím známou tvář – Ayana! A kolem ní skupinka lidí ve složení Derek, Rachel, Helen, Morx (a to je snad vše). Aya mi zabavila Fredyho, Helen gumídky a mohlo se jít!
Nějak jsme se doplahočili na Barák. Já skoro nikoho neznala, takže jsem div neudělala to co Yukina máma, tj. neotočila se a nezdrhla. Inu vešla jsem, hodila bundu do jednoho kouta, boty do druhého a vešla do nějaké místnosti. Cestu mi zahradila Mehu s Hadikou a nějak začali hádat kdože já jsem. Nakonec jsem to prozradila a Mehu hned na Hadiku spustila „Já ti to říkala, já ti to říkala.“ Inu tak individuálně jsem se seznamovala.. a docela úspěšně.
Vyšla jsem zase na chodbu, a přifářil se ke mně nějaký týpek s bonboniérou, jestli si prý nechcu vzít. Pak z toho týpka vylezlo že je to Sir Thomas Stanley, který mě v RPG asi tak nenávidí, jako já jeho v RPG nenávidím taky. Možná to byl jen předsudek, ale měla jsem dojem, že on moc dobře ví kdo jsem a že mi čoko nabízí úmyslně. Začala jsem se bránit…
Nakonec se zavelelo, že kdo chce, má jít na nádraží vyhlídnout zbytek. Vyšli jsme před baráček v hojném počtu.
V neustálém mrholení jsem viděla jen dva deštníky – jeden tuším od Jessicy Lektro a druhý můj. A jakmile jsem rozevřela svůj deštník, stala jsem se náhle velice oblíbenou osobou, skrývala jsem pod deštníkem dobrých..hm.. 8 lidí..? Z jedné strany Arien, z druhé tuším Leslie a kdovíkdo ještě! Druhý deštník skrýval asi stejný počet lidí, převážně Jessicu a Stanleyho. Vydali jsme se na pochod na nádraží. Nedělo se cestou nic moc zajímavého až na to, že se mi Stanley snažil ukrást i můj deštník (jako bonus k tomu od Jessicy) a pak se mě snažil ohromit (nebo umučit) dlouhou přednáškou v cizích jazycích, o kterých jsme místy pochybovala, že je fakt ovládá.
Hurá, nádraží. Můj zrak padl na jakési cosi s papírem, tužkou, v modré bundě a se zrzavou hlavou – Lukas! To cosi si psalo docházku lidí na srazu (a stále nemůžu pochopit jak mě poznal, když jsem předtím na srazu neměla skoro žádnou fotku a ani jsem nebyla nijak mrzimorsky oblečená). Nakonec to cosi dospělo k závěru, že chybí jen slečna Blackwater (Micíí!) a tak jsme na Kio čekali.
Ona nakonec došla a my se ploužili zpět na barák. Na baráčku nám Lukas vysvětlil cop a jak a kam a proč a jestli vůbec… Nějak jsme se podle něj zařídili a myslím, že tím konečně ten sraz začal!

Představování, „Famfrpál“ a jiný program
No tak představování trvalo dlouho, zapamatovala jsem si všechny, ale tak nějak ne to co říkali.. jen někteří.. Do mého krátkého proslovu na téma Kitty McSamson zvolal Lukas „budoucí ředitelka Bradavic“ čímž mě naštval XD Pak přišel na řadu Stanley, kariérista, vychloubající se tím, kolik funkcí má, pak a ještě pak a ještě pak Lukas, který MĚ více funkcí než Invalida..
Přišlo téma famfrpál – jedině nebelvírské mužstvo mělo tolik lidí, že mohlo hrát a chtělo se jim hrát v bahně.. nakonec se nehrálo a nebelu bylo přičteno 15000 bodů XDD (které Stanley s láskou anuloval XDD)
Jaký byl další program? Válení se, kecání, válení se, kecání, a další činnosti tomu podobné.

LARP
Tak Larp – už ani nevím, o čem pořádně byl. Takže to..ehm.. hodně shrnu. Larp obecně byl o Časopísku. Larp Kitty McSamson byl o tom jak nejvíce naštvat Stanleyho :D Některé věci si budu pamatovat pěkně dlouho, například Stanleyho peskování a to jak mě oslovil slečno Samsun (z čehož se Susanne alias Kaktus složila smíchy) dále to jak jsem se vymázla na dlažbě když jsem se lekla seslaného kouzla omráčení, Sammino miniaturní Lumos, Morxův bezdomovec (XDDD – „Tyhle zvratky jsou snídaně a Maggie si právě sedla do zvratků vedle, to je oběd..“) a další jiné… Larp byl skvělej a tak zbrklej na mou klidnou povahu (éhm…) že si na něj skoro nepamatuju.

Závěr dne
Ano, zbytek dne byl takovou smrští událostí a kdovíčeho ejště.. že už taky o tom skorem nic nevím. Ale tak oslava byla hezká.. válení se, kecání, válení se, kecání, STANLEHO POSTUP VÝROBY DLAŽDIČOUNÍHO SALÁMU byl nezapomenutelný (jo, už jsem ho zapomněla XD) a pak slovní RPG kterého jsem se v RPG neúčastnila a nonRPG jsem u něj tak trochu pospávala…

Den druhý
Vstala jsem tak pozdě, že to u mě ani není možné (někdy v 10). A naštěstí jsem se vzbudila dobře před Hadikovým budíčkem (ano, jak chtěl jít někam kdovíkam a cestou shodil plech u kamen až to vzbudilo všechny v místnosti.. XDD). Tento den byl takový loučící a uklízecí (a dožírací XD). Rozloučili jsme se s odcházejícími, se salámem a přivítali jsme úklid. Já se pustila do nádobí (nejprve mi Lukas ukázal, že teplou vodu si musím stvořit a pak mi do toho hučel, že si to klidně umyje sám). Začala jsem po odlepení hrnce od dřezu s nádobím. Yrsa mi pomáhala. Všechno nádobí z linky jsme perfektně umyly a dokonce v čase, protože už jsem měla jít s Thesidou na vláček. Potřásly jsme si s Yrsou rukou že jsme to tak zvládly, otočily se a.. vyhltily sde na nás další tři tácy neumytého nádobí!! XDD Tak ti, lukasi, přece jen ěnco zbylo.

A pak jsme teda bez nějakých dalších okecávaček zvedly kotvy a jely domů.. My = já a Thesida. A ve vlaku nebyli úchylové, ani nic jiného a dokonce jsme si měly kde sednout. No tomu se říká bájo :)

Jéžiši.. ten report začal tak dlouze a skončil tak krátce.. Inu že by mě grafomanie omrzela?! Kittushe