...:::Reporty:::...

Zaslat nový report



ReportérSrazDatum zaslání
Lucas A. Laurie Sverský slet podruhé - Ústí nad Labem (2010-05-15) 2010-05-16 20:48:38
Záznam srazu:

Přináším Vám malé a kratší ohlédnutí za v pořadí již druhým Severským sletem z Ústí nad Labem. Pokusím se zmínit vše podstatné a životně důležité a popsat celý sraz ze svého vlastního a nijak (možná) zaujatého pohledu XDD. Tak tedy, jdeme se ohlížet. Vše začalo kolem deváté ráno, kdy jsem se vyhrabal z postele, došel si na ranní toaletu a poté do koupelny. Vyčistil jsem si zuby … Urgh. Ne, samozřejmě, takhle by to nešlo! XDDD.

Svou cestu vlakem vynechám neb nebyla nijak zajímavá a krom mého občasného podřimování by Vám nepřinesla nic důležitého ^^; Díky mé výchově jsem dokonce informoval již v Ústí přítomné, že dnešní brzdou byt’ má maličkost a zdali by na ni nepočkali. Na tu maličkost samozřejmě (na mě – pro nechápavé). A počkali. A doposud za to nic nechtěli XDD. Když jsem vyšel před hlavní nádraží již výše zmíněného města, musel jsem se rozhlédnout XD. Zbytečná práce. Ten netrpělivý houf opodál, museli být jistojistě Ti, které jsem potřeboval. Pár jich šoupalo nohama, jeden se vítězoslavně tvářil jako by byl ředitelem nějakého ústavu a dokonce i jeden z nich, se zjevně cítil na ministra. Nebo tak něco XDD. Když mě spatřili trochu nevěřícně si mě prohlédli a poté jsme mohli vyrazit. Cílem „nambr van“ byl turisticky známý hrad Střekov. Naštěstí byl náš pan ředitel města znalý a tak zavelel a my vyrazili. Pěšky. Ano, vím, odsouhlasili jsme si to XDD. Cesta byla dlouhá. A dlouhá. A možná, ještě delší. Po cestě se tlachalo o všem možném od programování, přes pletení a vyšívání až po někým oblíbené vlkodlaky ^^; a HOCZ samozřejmě. Cesta byla poměrně příjemná, i když počasí tomu moc nedalo. V závěru cesty jsme nenápadně zdrbli stojící výuku a naše krásné nedostatky. Všichni s úsměvem na tváři, jak jinak. Zapomněl jsem se zmínit, že můj pohled občas těkl k Yrsiným nohoum neb si jako jediná vesele vykračovala v sandálích XDD. Samozřejmě nic proti, v okolí kde se mohli objevit povodně by to bylo koneckonců velice praktické, že. Nakonec jsme všichni úspěšně dorazili. A to i přes mé neustálé remcání proč jdeme pěšky a nepřemístíme se, i když s sebou máme nejen ředitele, ale i ministra XDD. Byla to pěkná zacházka. Vlastně, ulice u námi navštíveného hradu se jmenovala – Na zacházce. Takže to sedí. Pod vedením pana ředitele jsme vstoupili do malé místnůstky, abychom zakoupili pár čokoládových žabek. Které neměli a tak jsme si museli vystačit se skupinovou vstupenkou na prohlídku hradu jako cena útěchy. Přichází čas na první zápletku!

Starší paní prodavačka: „Chcete to jako skupinovou? Jako hromadnou?“
Pan ministr: „Vypadáme-li jako hromada?!“
Starší paní prodavačka: „Dobrá, a jste nějaká organizace? Co tam mám napsat?“
Pan řídící: „H-O-C-Z tečka O-R-G“
Starší paní prodavačka: „Jak? HOT, tečka?“

Bylo to veselé. I když jsme to všichni vydrželi až do té doby, než jsme místnost opustili. Až poté jsme se smáli. A smáli. A nejvíce se smál pan řídící XDD. A abych nezapomněl, nakonec jsme skončili pod názvem HOCZ tečka Praha ^^; Zbývalo pár minut do zahájení prohlídky. A tak jsme pomalu vyrazili na terasu či na co, kde se čekalo a opět tlachalo. Chápejte, nemohu všechny naše tlachy zveřejňovat, mohl bych být později označen za vynašeče. Veledůležitých tlachů. Á paní průvodkyně už je tu. A velmi sympatická. Prohlídka hradu Střekov byla príma. Přednáška slečny přednášející se samozřejmě neobešla bez rozpaků. Které měl na svědomí náš pan řídící. Nutno však podotknout, že poznal obouruční meč. Avšak pozdější obrázky z dob, které ukazovali, jak se rytíři dostávali složitě na hrad tehdá a tehdá mu přišli spíše jako recese či snad vtipné obrázky. A tak jsme se zase smáli a smáli. Z přednášky nás ještě velmi zaujal pojem “Výsernice”, který bychom mohli přirovnat ke spoustě věcí XDD. Následoval krátký piknik na samotném vršku celého objektu, který pořádal náš pan ministr. A spíše sám se sebou XDD. Když jsme všechny skály, kameny a schody opět sešli dolů, pokusili jsme se pokusit spočítat všech sedm koulí, jež jsou na jedné ze stěn hradu. Pokud chcete vědět proč, zajed’te si na přednášku XDD. Někteří spočítali, někteří ne. Pánové počítali vždy po dvou XDDD. Už už jsme se chtěli vydat k našemu druhému cíli, avšak jsme zjistili, že galerie fotografií přímo vedle nás je zdarma. A tak jsme to šli očíhnout. Fotografie zajímavé. Velice. Obzvláště takové lehce nedodělané koleje. „Vlak zde jízdu končí, prosím vystupte.“ XDDD. No, museli byste tam být. Když jsme zdolali i galerii, následoval další piknik či snad odpočinek. U bazénku, ve kterém podle ředitelových informací učí naši profesoři plavat studenty XDD. Škoda jen, že byl vypuštěn ^^; Netrvalo dlouho a cesta mohla pokračovat.
Druhým cílem bylo plánované sezení v čajovně u Vysmáté žáby. A tak jsme šli opět tůru a tlachali. A tlachali. O všem možném i nemožném. A taky jsme se zase smáli a smáli. Když jsme dorazili, zjistili jsme, že byla čajovna přestěhována XDD. Druhá zápletka! Prý ulice W. Churchilla. Vskutku dálka. A to jsme se báli, že půjdeme až do Londýna! Ale GPSka, jež má náš pan ředitel kdesi zabudovanou opět zafungovala. Ještě než jsme zavítali do již nalezené čajovny, jsme se pokochali uměleckým dílem v podobě graffitu Jelena na jedné ze zdí. Hezký, velký jelen. Neslušné poznámky pana ministra si nechám pro sebe XDD. Netrvalo dlouho a ocitli jsme se v útulné čajovně. Pan ředitel potřeboval dobýt energii, ale neměl po ruce žádné tatranky sbalené na cesty, a tak si na pár minutek zdřímnul XD. Jennifer s Diegem mezitím unikali slídivému fotoaparátu a my ostatní jsme tlachali už nevím o čem. Objednávalo se, jedlo, pilo a povídalo. Následovala příjemná chvilka se Scrabllem, kde nám Lauri předvedl své vynikající početní schopnosti, zatímco Yrsa s panem ředitelem a ministrem se kochali vskutku zajímavou hrou a později i hráli a hráli další gamesky – jak by řekli mudlové. Ale nakonec si nás začali všímat a všichni přítomní započali s diskuzí. O HOCZ. Drbalo se, chválilo se a tak dále. Zatímco Yrsa dělala psí očka na všechny přítomné z Vedení, aby si stihla dopsat úkoly než započnou NKÚ, dostalo se na povrch nové přízvisko jedno nejmenovaného člena profesorského sboru. Toto přízvisko dostalo nás všechny do kolen a zjevně, se ho již daný profesor nezbaví. Chudák Pét’a Géňa XDDDDD. Kolem sedmé jsme spěšnými kroky vyrazili na nádraží. Pan řídící, Yrsa a Diego nás pěkně hnali neb to měli tip t’op. Doběhli jsme a započalo mávání. Mávalo se nejprve v tomto pořadí – Já, Jenn, Lole, pan ministr a Lauri jsme mávali Diegovi, Yrse a panu řídícímu. Ve druhém kole jsme mávali já, Jenn a Lole panu ministrovi a Laurimu a ve třetím kole mě s holkama už nikdo nemával XDDD. Závěrem bych snad jen dodal, že sraz to byl skvělý a leč jsme se sešli v takovém skromném počtu, prožili jsme spolu krásné chvíle ^^;

Tímto bych chtěl poděkovat Všem zúčastněným – Laurimu (díky němu máme i obrazovou dokumentaci), Diegovi, Blackiemu, Kirarovi, Yrse, Jennifer a Lole. A možná i mě XDD. Díky Vám všem byl tento sraz takový, jaký byl. A já se již těším na další.
PS. Je možné, že jsem toho spousty vynechal a nepochybně tomu tak i bude, ale to víte, nač prozrazovat vše. = Vskutku kvalitní výmluva XDD. A hrubek si pro tentokráte prosím nevšímejte ^^