...:::Reporty:::...

Zaslat nový report



ReportérSrazDatum zaslání
Jennifer Ryan de Nicolsburg Slavný předvánoční pražský sraz - Praha (2011-12-10) 2011-12-12 13:26:34
Záznam srazu:

... Pohledem NElarpujícího člověka ...

Blíží se Vánoce. O tom není pochyb. Ulice jsou plné vánoční výzdoby, blikajících ozdob do oken, robotích Santů, co zmutovaným hlasem zpívají napodobeninu rolniček... Letos je to druhý rok, co Vánoce moc nemusím, co se na ně netěším a co nemám (před)vánoční náladu. Nicméně to mi nebránilo v účasti na tradičním předvánočním srazu v Praze, ze kterého jsem právě přijela. Tak si užijte jeden nenadšeně vánočný názor, děcka. Rájenová se zase hlásí o slovo.

Sraz, který se konal 10. prosince, pro mě začal oficiálně už v devět hodin ráno, když se ke mně na kladenském nádraží připojila kladenská parťačka Benýta, byla celá vystresovaná a vyděšená. Aby taky ne, první sraz je vždy velká událost. A o to větší je, když se tam chystá celých 42 lidí. Cesta vlakem, která byla po zkušenosti s cestováním z Litvínova (2 hodiny) velice příjemná (35 minut), nám utekla docela v pohodě. Bený předčítala seznam přihlášených a já si u každého dovolila malou poznámku. Tento druh zábavy nám vydržel opravdu celou cestu. Kolem desáté jsme vyzvedly mého nedávného parťáka ze severu, našli jsme pana „nejlepšího z nejlepších“ Géňu a šlo se na hlavák.

Říká se, že Hoczáky poznáš. Věta, která se se srazy táhne ruku v ruce už snad od počátku. Ale víte vy co? Není to tak úplně pravda. Strávili jsme půl hodinu tím, že jsme kroužili po vnitřku budovy hlavního nádraží a snažili se najít alespoň náznak Hoczáka. Pro příště doporučuji, povinně!, transparenty, nebo alespoň viditelné cedulky! Ale našli jsme se, že jo. Po představovacím půlkruhu pod sochou Wilsona (28. americký prezident!) jsme se rozdělili na larpující a nelarpující.... Larpistů se ujala organizátorka Arlette, toho zbytku samotný veleúžasný Pítros. Já patřila k těm druhým, takže pokud jste se těšili, jak si přečtete shrnutí LARPu, zklamu Vás – my totiž měli na programu procházku po pražských významných a turisty neustále vyhledávaných místech. Což mě přivádí na myšlenku – to to ještě nevidělo všech necelých sedm miliard obyvatel naší planety?

Procházka po památkách byla ve zkratce fakt super. Pítros, Hay, Márly, Molly a strach nahánějící hyperaktivistka Scharlotte, ačkoliv se to na počátku zdálo dost děsivým složením, byli docela příjemnou společností a jsem ráda, že se nám to povedlo. Díky procházce a LARPu panovalo během následujících hodin v čajovně velice přátelská a uvolněná atmosféra. Sice jsme se báli, že se do té malé místnosti nebudeme vejít, ale ukázalo se, že Hoczáci jsou docela skladní. (Ještě, že tak!) Probralo se, co se probrat mělo. Pomluvili se všichni, co tam náhodou nebyli (ale i ti, co tam byli). Vznikla nová přátelství, zpevnila se některá dosavadní, padlo pár legendárních hlášek, které bych raději neposílala dál. Už jenom proto, že jsem autor jedné a ... No, radši nic.

Sraz byl prostě skvělý, s Vánocemi měl společné snad jen název, vánoční Prahu, perníčky a cukroví. Smekám před Arlette, že to napoprvé zvládla na výbornou a rozhodně se těším na další. Třeba na ten brněnský. (Takže se, moravští, fakt snažte. Máte docela konkurenci.)

Mír s Vámi! ... A nezapomínejte na hugáčky a hugísky. Ale nepřehánět, aby jste pak neměli „plné ruce práce“.