...:::Reporty:::...

Zaslat nový report



ReportérSrazDatum zaslání
Alen King Přerov (2005-06-18) 2005-06-21 19:15:52
Záznam srazu:

Sraz z meho pohledu? Skonstatovat musim ze byl skvelej.

Mne sraz zacal uz v patek odpoledne. Odesla sem ze skoly po treti vyucovaci hodine a mama me zavezla do Bratislavy na pasove oddeleni. Tam sem si prevzala muj scista novej pasik, presla par ulic a zakotvila u Veron doma. Co sme delali? Povidali, jedli, ocumovali jeji skolu (byl den otevrenych dveri na jeji skole. to je nahodicka co? ;), vyseli na netu, behali po venku a kecali do pul jedne.



O pul devate se vstavalo. Zupr. To sme delali vsechno proto aby sme o desaty sedeli v aute. Pul dsaty a mrauci my mobile. Kouknu na nej a Derek je pry uz na ceste. Takova vzadalenost. Jak sme vysli z budovy spustil se dest. Ani sme nestacili dobehnout k autu a byli sme mokri. No. A pote nasledovala tri hodinova cesta do Prerova.

Autobusovou stanici v te "dire", jak to nazval Lukas, sme nasli hned napoprve a jelikoz bylo za deset jedna sli sme se do hypernovy najist. Kurete. Pak sme vysli ven a mineli autobusove zastavky. 27, 25,24,....12, 11. Tam sme zastavili a uz se jen slysela Veron zastenat: „Boze to su oni.“



Na toz sme presli na chodnik vyhradenej pro zastavku devet az deset. Videli sme skupinku ctyr lidi jak na sloup lepi nejakej papir. Stali sme kousek mimo a neustale sme se rechtali. Ostycavost jak hovado. To se jeste nezazilo. Pak nas ale dokopali jet k nim a pozdravit se. Sme tak ucinili a Derek nas privital s vetou: „Tak ahojte. Sem Derek. Ktera ja ktera?“ Natoz sme z Veron vykoktali ktera je Alen a ktera Veron.

Pak se Veronina mama zacela Dereka vyptavat kam mame namireno. Umlcel ji tim ze rekl: „to jeste ani my nevime, ale nejspis nekde mimo beton. Na betonu setotiz blbne blbe.“ Tod Stacilo a cekalo se na ostani. Zachvili na to dorazili dalsi tri clenove srazu. Ginny s kapsou kde schovavala ctvereckovanej, radkovej a dokonce i cistej papir; Eddy v sedem habitu a s cernym kouzelnickym kloboukem, uplne maskovan proti zraku mudlu; a nakonec David. Ten byl normalne oblecenej. V rude. Nebelvir!



Pote prislo na radu derekove vypraveni z vlaku. „*teploušským hlasem*: A co takhle becherovčičku, có? ne? a co takhle nějaký nikotýneček aby vám ten alkoholíček potom více chutnal co? .... tak 2 kafíčka si dáte jé no to je skvělé a co takhle cukříček nebo smetánku? ne? no dobrá tak 26 korunek to bude... a nechcete ještě povědět co tady mám dál v tom svém ceníčku... no a když jsme se s Laurim rozhodli že radši budeme dělat že spíme přišel a ten miloučký pes s kterým jsme byli zadobře kvůli Lauriho cestovnímu řízku ^^ začal takovým způsobem štěkat že nebylo slyšet ani vlastního slova... po pár minutách to roznašeč vzdal a šel dál... a když odešel pes zmlknul a panička poznamenala : "No vidíš Deane ... ani to ten pán nestih dovykládat všechno..."“ (zachyceno Derekove vypraveni na HO, ale nazivo to bylo jeste brutalnejsi. Stacil Derekuv hlas a vyraz obliceje. Uz jen na tom sme s Veron padali v krecich)



Pak se na sloup nalepil dalsi papir, radkovanej od Ginny, a Lauri kdesy z utrob sveho batohu vytahl brk a inkoust. Dalsi krece kolem. Kapanek mu to stim neslo. Tak ho zastoupila propiska kterou tam pak na provazku i s lzickou na termix nalepili. Nato doplachtil Lukas se slovy ze zabloudil. Coz Derek si neodpustil vetu: „To je ale prekavapenicko!“ Tak se prevlikl do sucheho, ucesal sve zlatiste vlasecky a zapozoval pri kole Drakenovi. Tehdy sem vytahla kameru a vsichni zustali kapanek zaskoceni. Nekde ze stredu skupinky sem zaslechla slova: „O. S timhle se nepocitalo.“ Mela sem dost kdyz sem videla jejich tvare. Nato se Lukas brkem za trest, ze prisel pozde, podepsal na sloup a odnesl si kolo na nadrazi. Mezitim si to od vlakove stanice knem sinul „kluk v zelenem s vernym kamaradem v ruce“. Rec je jasne ze o kofole. To si hned i precetl vzkaz co sme mu na sloupe nechali: „Rone, sme na nadru!“ Nacoz padali poznamky. „A ted tam napis vysvetlivky. Nard = Nadrazi.“



Pak se tam zjevil i Lukas s po Derekovych slovach ze nekdo musi vest se lidi pohli z mista. Jenze ze zada nepochybne derekovych ust vysli dalsi slova utechy: „Ale vetsinou ten prvni ale nevi kam se jede co?“

To sme vtu chvili nevedeli nikdo. Tak se vedeni ujal jeden z dvojcat. Nejdriv ronald, pak prosttridan s Lukasem a zase Ronald. U sefa dostavniku, ke kteremu sme jakstaks pokope dosli sme udelali celem vzad a sinuli se rovnou k restauraci „U Madony“.

Po tom co sme zabrali terasu a usallasili smese, se objednalo jidlo a piti, nastalo predstavovani, diskutovalo se o HO... etc.



Par kousku bylo ale fakt krasnych. Napriklad kdyz nekdo vykrikl ze Derek je stvoritel HO, Buh, Lukas pohotove zvedl ruce a uklonil se mu se slovy: „Ooo velkej!“

Nebo Lauriho doaz. Co se dvema prsty prihlasil, na co Lukas jako spravnej velitel nasi koleje zahlasil nalehave aby kazdy edel: „No! Pan Lauridori.. ee.. pan Faladar se hlasi!“ Na to se Lauri svihacky usmal a rekl : „Proc nemame na HO zachody?“

Coz vazne ucarovalo Derekovi sediciho naproti nej. „Poslouchejte! Vaznej dotaz! HO potrebje zachody!“

Na tyhle slova se odvijela dlouha debata ktera vyustila do zaveru o dvou zaheslovanejch chatech. Jeden pro holky a jeden pro kluky. Co ale nedalo Ronaldovi a zacel predvadet scenku kluka ktery nalehave stepuje pred zachodem co uz nemuze vydrzet. A priskrtenym hlasem zcel skuvinet: „Jaky bylo to heslo? Jaky bylo to heslo?!“



V podstate dosti zivelna debata ohledne HO. Padali ruzne hlasky, nazory, komentare k profesorum, vyzoru skoly a zacel se taky psat seznam veci co musi Derek na HO udelat. ;)



Natoz sme se z klidneho stinu po placeni (ja a veron sme neplatili.. meli sme sve.. ;) ybrali do lesiku nedaleko nas. Prez cestu. Maly park. Tam sme se do kruhu poskladali. Sedmi sedeli do kruhu a ja a Veron sme vycuhovali z mezer. Totiz my sme nehrali. Bang je pomerne slozita hra. Mozna ne tak slozita na pochopeni, ale mnoho karet, mnoho udaju. To se nedalo pamatovat. Nas tedy bylo devet a umite si predstavit kde byli zbyli dva. Cukrovali se na lavicce a sledovali prubeh hry. Kdyz uz na nas zacelo poradne pripikat a vetsina nebelviru byla z hry venku, (banditi. Verili by ste ze vetsina nebelviru byla banditmi?) nekdo vyhral. Doted nevim kdo a vsichni sme se presunuli do stinu. Tam sme hrali nejakou hru co opet navrhla Ginny. Docela zajimave az na to ze sme mali znat nejakou ralovnu za saby. Coz sme jaksyk neznali. Ale byla alespon legrace a pak sme se opet zvedli ze zamirime na nastupiste 9 a 3/4.



Kdyz sme byli uz na miste kde sme videli busovou stanici Lukas zdesene vyhrkl: „Kde mam klice?“ rychle se prohledal a zjistil ze je jaksyk zapomnel tam kde sme byli. Zastavili sme a on se sprintem obratil celem vzad a spechal pro klice. Ani se neotocil a vsichni sme se zaceli prehlasavat jestli mame vsechno- Vsechno na miste a povidali sme si. Byli spomenuty i me „drsne hlasky“ jako napriklad: „Weslo sedi nademnou a tvari se jako tibetskej mnich.“ XD Zachvili z druhe stany cesty nas neco oslepilo tak sme se hnuli. Co jine by tak zarilo jako hlava nase koleje?



Dobrazili sme na nastupiste kde sme se stretli a s velkym prekvapenim sme zjistili ze nase papiry na sloupu sou v poradku. Na to sme dali posledni fota a posledni slova. Za chvili sem se Ja a Veron odpojili a prez celou stanici zneli hlasy louceni. Natoz sme vbehli do hypernovy kde kolem nas probihal nejakej divnej hour chlapku s batohy a zrejme jim nejaka holka neco smajzla. Podle hlasek kdyz dovnitr prisel i policajt. Stali sme dosti blizko nic totizto. Nato sme se stretli s ostatnima skocili do auta a sinuli to smer Slovakia.